DANA NIŽARADZOVÁ – PATRONKA KLUBU

Kde se vzal nápad na otevření kavárny a cukrárny U Knoflíčků?

Vyrostla jsem a žiji v Praze na Malé Straně, jako dítě jsem zažila atmosféru této čtvrti. I moji rodiče odtud pocházeli, a tak jejich vzpomínky a moje dětství bylo to, co mě ovlivnilo. Pamatuji dnes již nyní zaniklé obchody, kde jsme nakupovali, mlékárny, lahůdky, smíšené zboží a samozřejmě vyhlášená pekárna v Mostecké ulici a cukrárna s lahůdkami u Hradeb. Úžasná, ale nyní již zaniklá místa, která se proměnila v obchody se suvenýry, sklem, bižuterií, masážní salóny atd. Rovněž se mnoho obyvatel vystěhovalo, domy byly prodány, vznikly hotely a nás starousedlíků ubylo, ale dost se všichni známe. Chtěla jsem navázat a oživit, co jsem sama zažila a udržet tuto činnost v českých rukách. Proto jsem vybudovala v domě „U Knoflíčků“, kde žiji, kavárnu s cukrářskou a lahůdkářskou výrobnou. Toto historické, památkově chráněné místo je pod Petřínem a sídlí zde dolní stanice Lanové dráhy. Je to tedy místo hojně navštěvované turisty, výletníky a ostatními Pražany. Rádi se u nás zastaví na dobrý dortíček nebo chlebíček. Také díky nim letos slavíme 19 let činnosti kavárny.

Co Vás v podnikání ve Vašem oboru nejvíce baví?

Bez zanícení a touhy nejde podnikat. Moc se já i moje kolegyně cukrářky těšíme z našich úspěchů, ze služby, kterou poskytujeme, z práce, kterou stále rozvíjíme, z každého dne, kdy jsou naši zákazníci spokojení. Těší nás i složité zakázky, výzvy, které můžeme dokázat. Jsem vděčná za těch 19 let krásné spolupráce, většina zaměstnanců se mnou po celou dobu zůstává. A tak známe naše stálé zákazníky, kdy dortíčky vyrábíme od křtin až po oslavu plnoletosti a samozřejmě na svatby. Provázíme zákazníky jejich životem a stáváme se součástí jejich štěstí.

Jaké jsou nejnovější trendy, co se dortů a sladkostí týká?

Samozřejmě, že cukrářská výroba se hodně proměnila. Trendů je hodně. A tak nás výrobci a dodavatelé surovin stále seznamují s novinkami. Také veletrhy ukazují úžasné novinky, suroviny, které jen zamícháte a máte úžasné rychle vyrobené dortíčky. Množství přizdob, tvarů, mnoho nových cukrářských postupů – zamrazování dortů, které čekají v mrazu na „svůj den“. Nelze však přebírat vše, co je nové. Co se nám líbí, zavedeme, ale držíme si své klasické osvědčené receptury a postupy. Mnohdy sami zákazníci nechtějí novinky a přinášejí nám své recepty předávané v rodinách od babiček. Pro nás je důležitá zručnost cukrářek – výtvarnic, které dokáží úžasné tvarované dorty. Dá se říci, že vyrobí cokoliv. A za těch 19 let už jsme toho vyrobili. Novinky tak nejsou vždy na místě, zamíchat směs, aby se tvářila jako úžasný záhadný dortíček, není pro nás prvotní. Raději vyrábíme starým postupem, kdy vaříme pravé krémy, pečeme pravé korpusy. Pravou šlehačku, marcipán, čokolády, ovoce nenahrazujeme náhražkami.

Co vidíte jako hlavní přínos dámského klubu?

Jsem dlouholetou členkou dámského klubu, přišel mi do života náhodou a jsem tomu vděčná. Dodnes jsem v úžasu, co zakladatelka klubu Helena Kohoutová dokázala. Stmelit tolik žen, propojit jejich zájmy a profese, vytvořit podmínky pro setkávání, úžasné zážitky. Poznání mnoha osobností, které nás navštěvují a představují svou práci a umění. Solidaritu žen, kterou v běžném životě mnohdy hledáme, tak zde ji můžeme nalézt, rozvíjet a podporovat jedna druhou. Jsem šťastná, že mi toto v životě neuteklo. Každé setkání v klubu je přínosné a obohacující. Vzájemně se v klubu známe a jak můžeme, si pomáháme.

Co Vás přesvědčilo k tomu, že jste přijala nabídku stát se patronkou dámského klubu?

Jsem poctěna být jeho patronkou. Jsem ráda, že mohu pomoci zakladatelce klubu Helence Kohoutové rozvíjet myšlenku setkávání, solidarity, charity nejen mezi ženami. Ženy mohou velmi pomáhat ostatním svou empatií, zkušenostmi, a to každý den v běžném životě. Také v klubu pořádáme charitativní sbírky, informujeme se a setkáváme s potřebnými lidmi, kde je na místě pomoci. Být patronkou je jen radostná součást mého života, který tak rychle utíká. Je důležité, když se člověk v životě za sebou otočí, aby věděl, že jeho počínání mělo smysl. A to v klubu nalézám Za těch 18 let, co jsem členkou klubu, jsme navázaly mnohá přátelství s kolegyněmi z různých profesí. A je potěšující, že klub se stále rozrůstá o nové členky.