KAREL VOŘÍŠEK A JITKA VYSEKALOVÁ PRO GRADA PUBLISHING: JAK BÝT PŘESVĚDČIVÝ A NEZTRATIT SE V DAVU

Jak být přesvědčivý a neztratit se v davu je první kniha nejoblíbenějšího moderátora a lektora komunikace Karla Voříška a marketingové expertky Jitky Vysekalové. Vydejte se se s nimi na čtivou a poutavou cestu přes uvědomění si svého vlastního já a budování osobní image až k samotnému mluvení na veřejnosti a přesvědčivému vystupování.

Napsali jste společně knížku Jak být přesvědčivý a netratit se v davu. Poraďte, jak to udělat.

JV + KV: Mohli bychom odpovědět „přečíst si naši knížku“, ale to by nestačilo. Důležitější je zamyšlení, ke kterému snad naše povídání vede. Můžete si na sobě vyzkoušet testy, které Vám k poznání pomohou, a srovnat si výsledky s našimi – prozrazujeme na sebe, jak jsme dopadli my oba.

KV: Jitka sice někdy říká, že je potřeba se i ztratit v davu, o tom však bude příští kniha. Ale zpět k té, kterou jsme už napsali. Nebudete přesvědčivými, pokud nebudete sami sebou. Pokud se nepochopíte, neodpustíte si a nezačnete jednat. Nehledat vzory, ale pracovat na sobě a zůstat sám sebou. Kromě pochopení své podstaty dáváme v knize i návody na to, jak přesvědčivě vystupovat na veřejnosti. Jak si připravit a přednést projev, jak se zbavit trémy.

Mluvíte o osobnosti člověka jako o značce. Značky jsou spojeny s určitou představou, příběhem i emocemi. Jak je to s námi? Můžeme se stát značkou? Co naši značku vytváří a co brzdí? Můžeme využít marketingové principy pro budování osobní značky a jak to udělat?

JV: Na otázku, zda můžeme vnímat sami sebe jako značku, není jednoduchá odpověď, ale s jistou licencí si můžeme odpovědět, že ano. Jde o způsob myšlení, sebepoznání a sebeprezentace, jenž nám dává možnost vydat se směrem, kterým chceme, a stát se či alespoň se přiblížit tomu, kým se stát chceme, našemu ideálnímu JÁ. Základním předpokladem je poznání vlastní osobnosti, hovoříme také o konceptu sebepojetí, které je základem našeho „jáství“. Sebepojetí s sebou nese také spokojenost nebo nespokojenost s prožíváním sebe sama. Skládá se ze všech hodnot, myšlenek a vjemů, které naše já charakterizují, a zahrnuje vědomí toho, „co jsem a co dokážu“.

Sebepojetí (self-concept) v sobě zahrnuje

• Zobrazení – Kdo jsem?

• Hodnocení – Jaký bych chtěl či měl být?

• Směřování – Kam směřuji?

• Moc – Co mohu ovlivnit nebo způsobit?

• Role – Jaké jsou mé role?

A čeho se při budování vlastní značky vyvarovat? Jaká je nejčastější chyba při budování sebe jako značky?

KV: Je to tak, každý jsme značkou sebe sama. Není to nic pro vždy dané, není to neměnná konstanta. Rodíme se jako svobodné osobnosti. Nezatížené, nepopsané. Postupně vlivem rodinné výchovy, zákazů a příkazů, působením školní výchovy, míněním okolí se přizpůsobujeme a velmi často se ztrácíme sami sobě i v sobě.

A ta nejčastější chyba při budování sebe sama jako značky? Vlastní sebepodceňování. Podívejme se do klasiky. Hamlet a jeho slavné, „být, či nebýt.“ Nezdá se vám, že je to stejné i s vámi, když začínáte přemýšlet o budování své osobní značky? Buď jste, nebo nejste. Jistě, můžete rezignovat, ale i to je značka vaší značky.

Vyplatí se vždy o sobě přemýšlet v plusových stupnicích hodnocení. I když by to mělo znamenat, že si lehce nebo silně nadržujete. Posiluje to vaši osobnost jako značku. Za prvé v tom, že o tom začínáte přemýšlet, pojmenováváte to. Za druhé v tom, že si uvědomujete, že jste sám sobě značkou. A za třetí, rozhodnete se s tím, co se vám nelíbí, něco dělat. Značku buď posilujete, nebo ztrácíte. Její zásadní poškození, ztráta důvěry, pošpinění pověsti (ať už pravdivé nebo nepravdivé) je velmi citelný zásahem a trvá velmi dlouho, než se značka vrátí na úroveň, kde byla nebo kde bychom ji chtěli mít. Podobně jako u značek produktů. Příkladů mizejících i vracejících se značek na našem trhu máme dostatek.

Platí ale, že o přesvědčivosti vás jako značky rozhoduje jeden základní postulát. Neměla by to být klamavá autostylizace, ale měl by to být obraz vycházející z jednoty vnějších a vnitřních stránek vaší osobnosti. Nejlépe to vystihuje citát Edwarda R. Murrowa: „Abychom dokázali ostatní přesvědčit, musí nám věřit, aby nám věřili, musíme být důvěryhodní, abychom byli důvěryhodní, musíme říkat pravdu.“

Co ještě se v knížce můžeme dočíst, co nám pomůže při poznání vlastní osobnosti a co nás i pobaví?

JV: Na závěr snad můj oblíbený citát prof. Kratochvíla, který odpovídá na otázku, proč si ženy a muži nerozumí, jak se liší jejich očekávání.

Nu přece proto, že ŽENY očekávají:

POPO, DUPO, VYCE a VYPO

(„POsedět a POpovídat“, „DUševní POrozumění“, „VYjadřovat lásku CElým životem“ a „VYcítit, co ona POtřebuje“)

Zatímco MUŽI chtějí hlavně:

OSTA, NESTA, SEZA a UU

(„Obdiv STÁle“, „NEzatěžovat STArostmi“, „SEx, kdy se jim ZAchce“ a „Uvařeno, Uklizeno“

Milé přítelkyně, které čtete naše povídání, nepřipomíná vám to něco?

KV: Mně to nepřipomíná nic, ale to bude tím, že nejsem přítelkyně.